Pobřeží Jadranu na severe má výrazně jiný charakter než sousední jižnější Dalmácie. Nebylo nikdy součástí Benátské republiky, takže chybí typický benátský kolorit, jímž se vyznačují ostatní části přímoří, které byly dlouho pod benátským panstvím. Ani sama příroda tu není tak malebná, tak plná kontrastů a půvabů, jako například ve Střední Dalmácii.
Regionu samozřejmě neprospělo ani to, že blízký soused, celá Istrie i se Rijekou přirozeným centrem Chorvatského přímoří, připadla po první světové válce Itálii, čímž byly na 25 let zpřetrhány hospodářské, kulturní i další svazky těchto dvou blízkých oblastí.
Největší urbanistické centra na pobřeží jsou Pula, Rijeka, Zadar, Šibeník, Split a Dubrovník. Nejsou daleko od letiště, mají přístavy, které jich spájejí s ostrovy mezi sebou, mají pravidelný autobusové linky a některé i železniční spojení s vnitrozemím.
